Hlavní stránka
Předmluva Ivana Haška
Obsah knihy - ukázky
Kontakt na vydavatele
Objednávky
Další publikace
Ohlasy
Info pro knihkupce
Fotbalové aktuality
English
  KORUPCE VE FOTBALE OČIMA STATISTIKY: BALKÁN JASNĚ VEDE!

Čas od času se v mediích objeví zpráva o fotbalové korupci. Někdy se dokonce dostane na první stránky deníků. V poslední době byla pro české noviny určitě nejvděčnější tuzemská aféra ovlivňování rozhodčích, vždyť se vleče od roku 2004. Další medailové příčky v tomto ohledu zaujímá letošní velký skandál v Itálii a loňský případ německého rozhodčího Hoyzera. Menší zprávy hovoří o podplácení v řadě jiných zemí. Lze srovnat jednotlivé země podle úrovně fotbalové korupce na základě frekvence případů ve sdělovacích prostředcích? Určitě ne, protože nevíme, zda se jedná jen o špičku ledovce, nebo máme ledovec odkrytý třeba až k jeho základně. Nabízí se však jiné srovnání, které překvapivě vychází z běžně dostupných, vlastně nejzákladnějších informací o fotbale, a sice z ligových tabulek.

Rozdílnost v úspěšnosti doma a venku lze statisticky analyzovat pomocí indexu fotbalové korupce IFK=(D-V)/(D+V), kde D je počet bodů získaných v  domácím prostředí a V počet bodů dovezených ze hřišť soupeřů. Index IFK může nabývat hodnot od -1 (body získané pouze venku), do 1 (body získané pouze doma), přičemž 0 značí shodný bodový zisk doma i venku.

Je přirozené, že domácí prostředí ve fotbale, stejně jako v  jakémkoliv jiném sportu, znamená výhodu pro domácí a nevýhodu pro hosty. Důležitou roli pro domácí hraje podpora diváků, dokonalá znalost terénu, zázemí, naopak hosté musí k utkání podstoupit často únavnou cestu a hráči se mohou obávat neznámého a pravděpodobně i nevlídného prostředí. Ne vždy se taková (ne)výhoda výsledkově potvrdí, ale v dlouhodobém pohledu určitě, přičemž její míra se pochopitelně liší. V evropských fotbalových ligách 9 z 10 týmů končí sezonu s lepší bilancí doma než venku, čemuž se jistě nelze divit. Polovina týmů získá doma 1,2x až 2,3x víc bodů než venku. Avšak výrazně úspěšná bilance doma v kombinaci s výrazně neúspěšnou bilancí venku (např. srbský Hajduk Kula v sezoně 1998/99, bilance 24 zápasů: 9-3-0 doma a 0-2-10 venku) bije do očí. Jak mohl celkově průměrný celek porazit v domácím prostředí přední týmy a zároveň nedokázal jedinkrát uspět na hřištích outsiderů? Odpovědí může být celá řada: hřiště atypických rozměrů, umělý povrch (hraje roli třeba ve Švédsku), odlišné klima (může platit třeba v Rusku), rozdílná nadmořská výška (proslulé Andy v Latinské Americe), nátlak a zastrašování soupeře (např. Prešov před zhruba půlstoletím), domlouvání výsledku (známo z Rumunska, v bodovacím systému 3-1-0 je výhodnější ve dvou utkáních s týmž soupeřem doma vyhrát a venku prohrát než dvakrát remizovat), daleko nejčastěji však domácím nakloněný rozhodčí. Pro muže s píšťalkou je možná i trochu pohodlnější zavděčit se domácím než hostům, hlavně je však pro zástupce domácích jednodušší arbitra „přesvědčit“ – mají k němu na rozdíl od hostů mnohem snazší přístup.

Index fotbalové korupce byl vypočítán pro prvoligové kluby 47 evropských zemí za posledních 12 ročníků (1994/95-2005/06), což dohromady činí 8061 hodnot (každý klub v každé sezoně). Zkoumané časové vymezení bylo vedeno snahou o co největší vzorek pro každou zemi, aby se minimalizoval náhodný výsledek (princip zákona velkých čísel). Dřívější ligové tabulky s rozlišením bilance doma a venku se pro většinu zemí nedají snadno získat a i tak jich řada musela být dopočítána. Některé evropské země navíc začaly používat tříbodový systém až od sezony 1994/95 (poprvé v Anglii 1980/81).

Statistické rozložení hodnot IFK se velmi podobá normálnímu (Gaussovu) rozložení, tj. většina výsledků je kolem průměru (IFK=0,25; 1332 hodnot mezi IFK=0,2 až 0,3), naopak málo při obou mezních hodnotách (9 s IFK=-1, ale 56 s IFK=1), přičemž křivka je téměř symetrická podle intervalu s nejčetnějším výskytem hodnot IFK.

Nás však nejvíce zajímaly extrémní, „nenormální“ výsledky. Zatímco výskyt blízký IFK=-1 je početně slabý a výsledkem nahodilý, hodnot IFK poblíž 1 jsou stovky a mají slušnou vypovídací hodnotu. Následující tabulka č. 1 řadí země podle podílu (%) sledovaných klubů v ročnících, pro které se IFK=0,7 až 1, což celkem představuje 5 % ze všech více než 8 tisíc hodnot IFK (v hlavičce tabulky IFK5). Jinými slovy: v Bosně a Hercegovině takřka třetina (32,3 %) klubů získá v domácích zápasech 5,66 krát více bodů než venku, ale v Irsku nebo Dánsku se žádný klub s tak nevyrovnanou bilancí nevyskytuje (0 %). Ve druhém sloupci je uvedena hodnota indexu, charakterizujícího vnímání korupce – IVK, sestaveného organizací Transparency International pro rok 2005. Na rozdíl od IFK mají země s nejvyšší úrovní korupce nejnižší známky IVK. Mezi oběma indexy lze zaznamenat vysokou míru korelace - po standardizaci číselných hodnot obou ukazatelů vychází vysoká míra závislosti (Pearsonův koeficient je 0,796). Pro srovnání zhruba stejně vysoká úroveň závislosti existuje například mezi průměrnou délkou života (naděje dožití při narození) a ekonomickou vyspělostí země, vyjádřenou HNP na obyvatele.

Na první pohled je patrné, že přední příčky tabulky, které naznačují silně korupční prostředí, obsazují země z Balkánu a Zakavkazska. Zbytek první poloviny pořadí doplňují ostatní postkomunistické státy. Naopak konec tabulky s hodnotami kolem 1 % a nižšími zaujímají převážně země z Britských ostrovů, Beneluxu a severní Evropy. Jistou výjimku představuje Švédsko, u kterého se projevuje vliv umělých trávníků - v současnosti na nich hrají čtyři týmy ze 14. Hodnoty v  tabulce č. 2 dokládají postupné zlepšování průměrné fotbalové korupce v Evropě, které je dáno snižováním hodnoty indexu především u bývalých socialistických zemí.

INDEX FOTBALOVÉ KORUPCE A INDEX VNÍMÁNÍ KORUPCE:

IFK5IVKpořadí IVK

1.Bosna a Hercegovina32,32,99.-11.
2.Albánie29,72,43.-4.
3.Bulharsko22,74,016.
4.Gruzie12,42,32.
5.Rumunsko12,33,012.
6.Srbsko a Černá Hora12,22,88.
7.Makedonie11,82,77.
8.Chorvatsko8,33,413.-14.
9.Arménie7,42,99.-11.
10.Ukrajina6,82,65.-6.

11.Moldavsko6,32,99.-11.
12.Slovensko5,44,318.-20.
13.Ázerbájdžán5,32,21.
14.Řecko5,04,318.-20.
15.Litva4,74,821.
16.Estonsko4,16,427.
17.Polsko3,63,413.-14.
18.Bělorusko3,22,65.-6.
19.Česká republika3,14,318.-20.
20.Rusko3,12,43.-4.

21.Kypr3,05,724.
22.Lotyšsko2,94,217.
23.Slovensko2,96,125.
24.Maďarsko2,75,022.-23.
25.Malta2,56,629.
26.Švédsko2,49,244.
27.Itálie2,35,022.-23.
28.Francie2,27,533.
29.Švýcarsko2,29,143.
30.Turecko1,43,515.

31.Španělsko1,27,030.
32.Norsko1,28,942.
33.Německo0,98,234.
34.Portugalsko0,96,528.
35.Rakousko0,88,741.
36.Island0,89,747.
37.Skotsko0,88,636.-40.
38.Finsko0,79,646.
39.Lucembursko0,78,535.
40.Izrael0,66,326.

41.Belgie0,57,431.-32.
42.Nizozemsko0,58,636.-40.
43.Wales0,48,636.-40.
44.Anglie0,48,636.-40.
45.Dánsko0,09,545.
46.Irsko0,07,431.-32.
47.Severní Irsko0,08,636.-40.


MÍRA FOTBALOVÉ KORUPCE NA MAPĚ:
 - velmi nízká    - nízká    - průměrná    - vysoká    - velmi vysoká  


VÝVOJ PRŮMĚRNÉ HODNOTY IFK5 V EVROPSKÝCH LIGÁCH:

sezonaIFK5

1994/958,8
1995/967,1
1996/977,3
1997/987,2
1998/995,5
1999/004,4
2000/015,6
2001/024,9
2002/033,0
2003/042,5
2004/053,9
2005/063,5

© copyright 2005 | Help service R.S. | all rights reserved