 |
V celosvětovém a zejména evropském měřítku neexistuje sport, který by
přitahoval větší pozornost diváků, než fotbal. Přenosy z mistrovství světa 1998 sledovalo až 2,5 miliardy lidí.
Uvádí se, že celkový obrat z aktivit spojených s fotbalem se blíží 200 miliardám liber ročně, což odpovídá hrubému
domácímu produktu Nizozemska nebo čtyřnásobku HDP České republiky.
Za nejbohatší ligovou soutěž na světě lze
označit anglickou Premier League, jejíž roční příjmy se blíží hodnotě 600 miliónů liber (v průměru téměř 30 miliónů
na jeden klub). Na srovnatelné, asi o 20 % nižší úrovni, se pohybují příjmy nejvyšších soutěží Itálie a Španělska.
Konečně nejsilnější pětku doplňuje německá bundesliga a francouzská první divize.
Soutěže se od sebe liší i
strukturou příjmů. Ty pocházejí ze tří hlavních zdrojů:z prodaných vstupenek, přenosových (televizních) práv a
obchodu s fotbalovými suvenýry. Největší díl ze zápasů získává španělská a německá liga (45 % příjmů), z televizních
přenosů liga francouzská (téměř polovinu) a z obchodu se suvenýry anglická Premier League (37 %). Nejvíce na mzdách
vyplácejí italské a anglické kluby; obvykle na platy hráčů padne kolem poloviny veškerých příjmů (v Itálii však více
než 2/3, v bundeslize ale jen necelých 40 %). Po uplatnění "Bosmanova pravidla" se mzdy šplhají do astronomických výšek.
Za nejlépe placené fotbalisty lze považovat ty, jejichž čistá mzda přesahuje 10 000 liber týdně, tj. víc než půl
miliónu korun. Takových fotbalistů je však již více než 100. V první padesátce se vyskytují jen fotbalisté evropských
klubů. Celkový výdělek fotbalové špičky tak přesahuje 200 miliónů korun ročně. Výši klubových příjmů významně
ovlivňují návštěvy. Největšími se v sezoně 1998/99 honosilo Německo (v průměru 31 500 diváků na zápas), následovaly
Anglie (31 000), Itálie (28 000) atd. Následují utkání nejvyšší anglické soutěže, která však nedisponuje největšími
stadiony. Průměrně jsou však výrazně více využity.
Rozpočet největších klubů převyšuje obrat mnoha významných firem. Manchester United, nejbohatší klub světa, se částkou
111 miliónů liber blíží hodnotě zisku podniku Škoda-Volkswagen. Se značným odstupem následují Real Madrid a Barcelona
s Bayernem Mnichov. Do první desítky se nedostal žádný klub mimo Anglii, Španělsko, Itálii a Německo. Brazilské Flamengo
je nejbohatším celkem mimo starý kontinent. Pouze jediný velkoklub má pravidelně zaručený příjem tím, že prodá prakticky
všechny permanentky - FC Barcelona, který zároveň disponuje největším stadionem.
Paradoxem je, že ač fotbal byl původně hrou chudších dělnických vrstev, nyní rozhodně nepředstavuje levnou záležitost.
Ceny vstuupenek na prvoligová utkání se například v Anglii pohybují kolem 22 liber a blíží se cenám za divadelní čí
operní představení, které jsou ve vyspělých zemích obvykle přístupné je majetnějším vrstvám. V historickém srovnání
rostou mnohem rychleji než třeba ceny potravin.
|
Zmenšený nhled na mapu "Nejbohatší fotbalové kluby světa". Dva výřezy
žlutě rámované je možno zobrazit v originální velikosti nebo zde je možno zobrazit v originální
velikosti celou mapu (Pozor !!! Celá mapa má velikost téměř 400 kB)
|
|
Nejlépe placení fotbalisté světa (podzim 1999)
část tabulky
| pořadí |
hráč (země) |
post |
klub (země) |
mzda v tis.GBP |
| ... |
..... |
. |
....... |
.. |
| 7. |
K. Balakov (Bul.) |
S |
VfB Stuttgart (Něm.) |
48 |
| 8. |
S. Effenberg (Něm.) |
S |
Bayern München (Něm.) |
48 |
| 9. |
J. S. Verón (Arg.) |
S |
SS Lazio (It.) |
48 |
| 10. |
J. F. Hasselbaink (Niz.) |
Ú |
Átletico Madrid (Šp.) |
44 |
| 11. |
Zé Roberto (Braz.) |
S |
Leverkusen (Něm.) |
43 |
| 12. |
F. Barthez (Fr..) |
B |
AS Monaco (Fr.) |
42 |
| 13. |
F. Inzaghi (It.) |
Ú |
Juventus FC (It.) |
41 |
| 14. |
A. Nesta (It.) |
O |
SS Lazio (It.) |
40 |
| 15. |
Roberto Carlos (Braz.) |
O |
Real Madrid (Šp.) |
40 |
| 16. |
Raúl (Šp.) |
Ú |
Real Madrid (Šp.) |
40 |
| 17. |
J. Litmanen (Fin.) |
Ú |
FC Barcelona (Šp.) |
39 |
| 18. |
G. Batistuta (Arg.) |
Ú |
Fiorentina (It.) |
35 |
| 19. |
R. Baggio (It.) |
Ú |
Inter Miláno (It.) |
34 |
| 20. |
G. Weah (Libérie) |
Ú |
Milan AC (It.) |
34 |
| 21. |
G. Elber (Braz.) |
Ú |
Bayern München (Něm.) |
33 |
| 22. |
P. Nedvěd (ČR.) |
S |
SS Lazio (It.) |
33 |
| 23. |
R. Keane (Ir.) |
S |
Manchester Utd. (Ang.) |
32 |
| 24. |
A. Möller (Něm.) |
S |
B. Dortmund (Něm.) |
31 |
| ... |
..... |
. |
....... |
.. |
|
|
Evropa se stala posledním světadílem, který uspořádal mistrovství národním celků, pochopitelně
pomineme-li "nefotbalovou" Oceánii. Už dávno jí v tomto ohledu předstihly Jižní a Severní Amerika,
o pár let také Afrika a Asie. O uspořádání prvního ročníku soutěže s názvem Pohár evropských národů
rozhodla Evropská fotbalová unie (UEFA) až v lednu 1958. Pro evropský šampionát byl stanoven čtyřletý
cyklus, shodný s pořádáním olympijských her. Trofej určená pro vítěze dostala jméno Coupe Henri
Delaunay (pohár Henriho Delaunaye) na počest průkopníka soutěže, bývalého sekretáře UEFA.Úvodní
dva ročníky soutěže se hrály vylučovacím způsobem, semifinále a finále pak hostila jedna vybraná země.
Kvalita prvního utrpěla neúčastí Anglie, Belgie, Finska, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska,
Severního Irska, Skotska, Švýcarska, Švédska a Walesu; druhé mistrovství bojkotovaly Německo a
Skotsko. Nebylo proto divu, že soutěži dominovaly státy z východní Evropy. V semifinálových bojích
roku 1960 se dokonce ocitla trojice mužstev zpoza Železné opony, i o čtyři roky později vybojovaly
týmy z "Východu" stříbro a bronz. Třetí pokračování souutěže, pořádané již pod názvem Mistrovství
Evropy, přineslo v roce 1968 také nový herní systém. Od tohoto ročníku byli účastníci losem
rozdělováni do kvalifikačních skupin, v jejichž rámci se utkávali každý s každým (doma a venku).
|
 |
Zmenšený náhled na mapu "Největší úspěchy
na ME". Dva výřezy žlutě rámované je možno zobrazit v originálním rozlišení nebo zde je
možno zobrazit v původní velikosti celou mapu (Pozor !!! Celá mapa má velikost pře 500 kB)
|
|
Vítězové skupin se na základě losu střetávali ve čtvrtfinále (opět doma - venku). Z něho se
postupovalo do závěrečného turnaje (semifinále, zápas o třetí místo a finále). Éru úspěchů
socialistického bloku završilo Československo v roce 1976 ziskem titulu.
Další změna herního
systému se uskutečniila až při mistrovství konaném v roce 1980 v Itálii. Do závěrečného turnaje
poprvé postupovalo osm zemí - sedm vítězů kvalifikačních skupin a mužstvo pořadatele. Bojovalo se
ve čtyřčlenných skupinách, jejichž vítězové pak hráli o zlato, druzí o bronz. Počínaje turnajem ve
Francii o čtyři roky později byl zrušen zápas o třetí místo, oba poražení semifinalisté získávali
bronzové medaile, podobně jako například v boxu. Devátý ročník evropského šampionátu, který se
konal ve Švédsku, přinesl jedno z největších překvapení v historii fotbalu na vrcholné mezinárodní
úrovni vůbec. Původně se do závěrečných bojů kvalifikovala Juboslávie, avšak kvůli válce, která
způsobila rozpad země, byla vyloučena. Pouhé dva týdny před začátkem turnaje nahradil Jugoslávce
devátý nejlepší tým z kvalifikace - Dánsko. Mužstvo sestavené ze zkušených krajánků doslova šokovalo
fotbalovou Evropu a dokráčelo až k vítězství v turnaji.
Rozpad Sovětského svazu, Jugoslávie a
rozdělení Československa přispěly ze zdvojnásobení počtu účastníků závěrečného turnaje 1996 v Anglii.
Zřejmě ještě silnější důvod představovalo samo velmi tvrdé síto kvalifikace. Vždyť zatímco na
mistrovství světa postupovalo v osmdesátých letech z Evropy 14 celků, na ME, nepočítáme-li domácí
celek, to bylo jen sedm! Mnohokrát tak "předčasně" vypadla mužstva Anglie, Francie, Itálie či
Nizozemska, což nepochybně snižovalo komerční atraktivitu a úspěch turnaje. Nadcházející šampionát
poprvé pořádají dvě země - Belgie a Nizozemsko. V současnosti je prakticky - až na Portugalsko a
Rusko - vyčerpán počet zemí, které díky dostatečným kapacitám stadionů, mohou na patřičné úrovni
mistrovství pořádat. V roce 2000 se bude hrát stejným systémem jako v Anglii - vždy první dva celky ze čtyř čtyřčlenných skupin postoupí do vyřazovacích bojů, které určí konečné pořadí.
|
| Itálie, San Marino a Malta |
 |
 |
O Itálii se říká, že je to země fotbalu zaslíbená. Přitom se zde však téměř nesetkáme
s pojmenováním tohoto sportu anglickým, dnes už dostatečně zinternacionalizovaným názvem. Ne fotbal, ale calcio, se
jmenuje hra, která na Apeninském poloostrově každý den poutá zájem miliónů příznivců. Jako si časem Italové spolu s
papežem de facto přivlastnili katolicky pojímané křesťanství, tak si domestifikovali i fotbal. Angličané ho totiž
vynalezli "až" ve druhé polovině 19.století, kdežto jeho poněkud divočejší podoba se provozovala ve Florencii a
později i dalších italských městech již ve středověku.
Historie moderního fotbalu se všemi pravidly je však
skutečně spjata s Britskými ostrovy, to však Italové ani nepopírají. První se také svými názvy hrdě hlásí k anglickým
zakladatelům (šlo většinou o studenty, obchodníky nebo inženýry). Nejstarší dodnes existující klub vznikl roku 1893
v Janově pod názvem Genoa Cricket a Football Club (Genoa je anglickým pojmenováním slavného přístavního města).
V historii Itálie existovalo období, kdy vše "neitalské" muselo pryč.
|
Zmenšený náhled na regionální mapu Itálie, San Marina a Malty
(vpravo) spolu spříslušnou legendou a emblémy fotbalových asociací. Výřezy těchto dvou žlutě rámované je možno
zobrazit v originální velikosti nebo zde je možno zobrazit v originální velikosti celou
mapu (Pozor !!! Celá mapa má velikost přes 900 kB)
|
|
Fašistická diktatura Benita Mussoliniho (1922-1945) se programově vracela k éře světovládné Říše římské a anglické
názvy fotbalových klubů nepůsobily v očích ideologů dobře. Poitalštila se Genoa, Milan, zmizely zkratky Footbal Club
či Sporting Club.
Také Inter Milán se musel zříci svého "nedostatečně vlasteneckého" názvu a užívat jména Ambrosiana. Jakmile to však
bylo možné, vše se vrátilo k normálu. V období 70. a 80.let, v souvislosti s přeměnou klubů na akciové společnosti,
se pak v názvech řady klubů objevuje ono magické slůvko "calcio". Již se tedy nesetkáváme s AC Torino, ale s Torino
Calcio, podobné je to v případě Cagliari (dříve US) nebo Vicenzy (dříve Lanerossi).
Dne 26.března 1898 byla
založena Italská fotbalová federace a v jediný den, 8. května 1898, byl sehrán první ročník ligové soutěže.
Zúčastnily se jej čtyři kluby, z toho tři z pořádajícího Turína (Internazionale di Torino, FC Torinese, Ginnastica
di Torino), rybník jim však vypálil hostující Genoa CFC. Liga pak přibírala stále více mužstev, zpočátku však byla
doménou vyspělého severu Itálie, měst Turína, Milána a Janova. Teprve od roku 1913 se v bojích zvláštní skupiny
přidávají i kluby z jihu, převážne z Říma a Neapole. Nadějně se rozběhnuvší soutěž však přerušila 1.světová válka.
Liga se pak hrála ve dvou skupinách (Lega Nord a Lega Sud), teprve v sezoně 1929/30 došlo na tradiční systém při
účasti osmnácti klubů z celé Itálie, zrodila se takzvaná Serie A (a na ni navazující nižší soutěže Serie B, Serie
C1 a Serie C2). Italský pohár (Copa d'Italia) se pravidelně koná od roku 1922. Fotbalová kvalita je soustředěna na
bohatém severu, zejména v Pádské nížině a hlavním městě. Zaostalý jih pravidelně reprezentují jen Bari a Cagliari.
|
Slavné italské kluby
| název klubu |
rok zal. |
název stadionu |
kapacita stadionu |
prům. návštěva (sez.1998/99) |
předplatitelé (sez.1998/99) |
rozměry hřiště(m) |
přezdívka |
liga a umístění (sezona 1998/99) |
| Atalanta |
1907 |
Atleti Azzurri d'Italia |
26724 |
11639 |
8001 |
110 x 70 |
Orobci - podle kraje |
Serie B |
6. |
| Bari |
1928 |
San Nicola |
58270 |
22731 |
11706 |
105 x 68 |
Galletti - Kohoutci |
Serie A |
10. |
| Bologna |
1909 |
Renato Dall' Ara |
38400 |
25919 |
22484 |
105 x 68 |
Felsinei - podle starého římského názvu |
Serie A |
9. |
| Brescia |
1911 |
Mario Rigamonti |
25000 |
7001 |
1700 |
104 x 62 |
Rondinelle - Vlaštovky |
Serie B |
7. |
| Cagliari |
1920 |
Sant' Elia |
40125 |
21736 |
16375 |
105 x 68 |
Isolani - Ostrované |
Serie A |
12. |
| Fiorentina |
1926 |
Artemio Franchi |
47282 |
33964 |
32505 |
110 x 68 |
Viola - Fialka |
Serie A |
3. |
| Genoa 1893 |
1893 |
Luigi Ferraris |
40117 |
12213 |
8339 |
106 x 68 |
Rossoblu - Červenomodří |
Serie B |
12. |
| Hellas Verona |
1903 |
Marc' Antonio Bentegodi |
42500 |
10768 |
10734 |
105 x 66 |
Scaligeri - podle starého vévodského rodu |
Serie B |
1. |
| Internazionale |
1908 |
Giuseppe Meazza |
85700 |
63984 |
52610 |
105 x 68 |
Nerazzurri - Černomodří |
Serie A |
8. |
| Juventus |
1897 |
Delle Alpi |
69041 |
42152 |
34284 |
105 x 68 |
Vecchia Signora - Stará dáma |
Serie A |
6. |
| Lazio |
1900 |
Olimpico |
86517 |
48708 |
36757 |
105 x 68 |
El' Aquile - Orlice |
Serie A |
2. |
| Milan AC |
1899 |
Giuseppe Meazza |
85700 |
51558 |
47066 |
105 x 68 |
Diavoli - Ďáblové |
Serie A |
1. |
| Napoli |
1904 |
San Paolo |
78210 |
24364 |
14784 |
110 x 68 |
Partenopei - podle řeckého názvu města |
Serie B |
9. |
| Parma |
1913 |
Ennio Tardini |
29048 |
22398 |
15498 |
105 x 68 |
Parmigiani - Parmané |
Serie A |
4. |
| Roma |
1927 |
Olimpico |
86517 |
54741 |
41345 |
105 x 68 |
Lupi - Vlci |
Serie A |
5. |
| Sampdoria |
1946 |
Luigi Ferraris |
40117 |
17298 |
12398 |
106 x 68 |
Blucerchiati - podle podoby dresů |
Serie A |
16. |
| Torino |
1906 |
Delle Alpi |
69041 |
14527 |
13233 |
105 x 68 |
Granata - Granátoví |
Serie B |
2. |
| Udinese |
1896 |
Friuli |
41825 |
18095 |
15584 |
105 x 68 |
Friulani - Furlané (podle provincie) |
Serie A |
7. |
| Venezia |
1907 |
Pierluigi Penzo |
15000 |
8684 |
7410 |
105 x 65 |
Lagunari - Lidé z laguny |
Serie A |
11. |
| Vicenza |
1902 |
Romeo Menti |
20920 |
16353 |
8738 |
105 x 68 |
Biancorossi - Bíločervení |
Serie A |
17. |
|
|
V San Marinu se hrají fotbalové soutěže už od roku 1937. Tehdy se zrodil Titánův pohár,
pojmenovaný podle zdejší hory. První ročník ligové soutěže, jehož se zúčastnilo všech 17 existujících klubů, odstartoval
sezonou 1985/86. Nyní je 16 týmů rozděleno do svou skupin a šest nejlepších hraje play-off o titul.
|
|
Malta, ještě jako britská kolonie, založila svou fotbalovou asociaci v roce 1990. Liga,
dnes poloprofesionální, byla založena o deset let později a Maltský pohár v roce 1935. Všechny zápase nejvyšší soutěže
se hrají na jediném travnatém stadionu Ta' Qali. Příčin této kuriozity existuje hned několik. Velmi suché podnebí ztěžuje
udržování trávníku a jednotlivé kluby jsou od sebe vzdáleny jen několik kilometrů či ještě méně. Navíc celý stadion
"pojme" desetinu maltského obyvatelstva (průměrná ligová návštěva činí 850 diváků na zápas.
|
| Ukázka z rejstříku atlasu (písmeno F) |
Rejstřík obsahuje názvy klubů (včetně starších), měst a zemí (států i závislých území) a umožňuje najít stránku,
na které se v mapě vyskytuje hledaný prvek.
V rejstříku se vyskytuje několik druhů hesel. Takzvaná hlavní
hesla klubů poskytují následující informace (pochopitelně pokud jsou známy): název klubu (úplný název klubu), město,
země, rok založení, (vývoj změn názvu, případné sloučení, rozdělení, zánik, obnovení) a číslo stránky. Vedlejší hesla
klubů (vysazená netučně) pomáhají vyhledat klub i při znalosti staršího nebo nepřesného (neúplného) názvu. Město
obsažené v rejstříku může být k nalezení v mapě buď přímo, anebo jako součást názvu klubu.
|
................
FC Banats Kotajk (Football Club Banats Kotajk), Kotajk, Arménie, klub, viz str.93
FC Baník Ostrava (Football Club Baník Ostrava), Ostrava, Česká republika, klub, zal. 1922, [1922-48 SK Slezská Ostrava, 48 Sokol Slezská Ostrava, 49-51 Sokol Trojice Slezská Ostrava, 51-52 ZSJ OKD Ostrava, 52-61 TJ Baník Ostrava, 61-70 TJ Baník Ostrava, 70-90 TJ Baník Ostrava OKD, 90-94 FC Baník Ostrava, 94-95 TJ Baník Ostrava Tango], viz str.82
FC Baník Ostrava Tango viz FC Baník Ostrava
FC Barcelona (Fútbol Club Barcelona), Barcelona, Španělsko, klub, zal. 1899 [1936-74 CF Barcelona]
viz str.75
FC Bari viz AS Bari
FC Barreirense (Futebol Clube Barreirense), Barreiro, Portugalsko, klub, zal. 1911 viz str.74
FC Basel (Fußball Club Basel), Basilej (Basel), Švýcarsko, klub, zal. 1893 viz str.78
FC Batumi viz FC Dinamo Batumi
FC Bavaria viz 1.FC Kaiserslautern
FC Bayer 05 Uerdingen viz KFC Uerdingen 05
FC Bayern München (Fußball Club Bayern München), Mnichov (München), Německo, klub, zal. 1900, [1906-19 Münchener SC, 19 slouč. s TV Jahn München => TuSpv Jahn München, 24 rozděl. => TV Jahn München a FC Bayern München], viz str.81
................
|
|
!! PRVNÍ FOTBALOVÝ ATLAS SVĚTA !!